Zauhlovací věž ve Vratislavicích byla součástí továrny na koberce. Dnes je z ní kulturní památka
Během první světové války vyrostla ve Vratislavicích, dnes jedné z částí Liberce, zajímavá 65 metrů vysoká železobetonová věž s vyhlídkovou plošinou. Stála v areálu továrny na koberce, a tak měla především technický význam, i když estetická hodnota se jí ani po letech chátrání nedá upřít. V roce 2015 byla Zauhlovací a vodárenská věž prohlášena kulturní památkou a tehdy také vznikl spolek AvantgArt, který se o tak zvanou Zauhlovačku stará.
Kudy k věži přijížděly vagony s uhlím, napovídají dodnes zbytky kolejí. Jak celý systém včetně kotelny fungoval, znázorňuje informační cedule u vchodu, kde si můžete projít cestu uhlí. „Uhlí bylo velkokapacitním vysavačem nasáto do prostředního patra věže, kde se smíchalo s mourem a pak pomocí dopravního pásu putovalo do kotelny,“ vysvětluje se symbolickým uhlíkem skřípějícím po železné tabuli předsedkyně spolku AvantgArt Jitka Jakubičková.
Když nadšenci od zauhlovací a vodárenské věže, kterou nechal postavit nejstarší syn továrníka Ignáce Ginzkey Alfréd, dostali klíče, čekalo je hodně práce. Většina původní technologie se nedochovala, ale špíny, mouru a harampádí bylo dost. Zpřístupnit se zatím podařilo přízemí a dvě patra. „V přízemí, které je přístupné z ulice, se snažíme pořádat různé kulturní akce typu koncertů a představení,“ říká Jitka Jakubičková, podle které by státem chráněná kulturní památka mohla být místem setkávání, umění a zábavy.
Po ocelovém schodišti se dá vystoupat do dalšího patra, kde jsou k vidění papírové modely věže a továrny a kde se občas konají výstavy. A vystoupat je možné ještě o patro výš. Tam už se nachází trychtýř násypníku uhlí. Odtud vedl dopravní pás do kotelny. A také je tady díky umístěnému periskopu možná virtuální prohlídka okolí z věže. Virtuální proto, že vyšší patra prozatím nejsou přístupná.
Spolek usiluje o to, aby se podařilo zpřístupnit i další patro. Odměnou by pak mohl být reálný výhled do okolí skrz okna. A také pohled dolů do zásobníku na uhlí. V dalším patře je vodní rezervoár a teprve nad ním vyhlídková plošina, dnes osázená množstvím antén, které prakticky znemožňují výhled do okolí. Jako technická památka ale věž za návštěvu stojí. Otevřená je především během akcí, kterých je v sezoně i několik za měsíc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
